Pojídání podestýlky
PROBLÉM
Okusování žebřin, tkalcování nebo klkání může být znepokojivé, protože se jedná o kompenzační chování, které se kůň naučil, protože mu poskytovalo určitou úlevu, a postupně se z něj stal zvyk. Pojídání podestýlky je nepokojivé v tom ohledu, zda je to, co kůň konzumuje, skutčně jako potrava vhodné.
PŘÍČINY
Pást a žvýkat je pro koně zcela přirozené a z pohledu majitele je pojídání podestýlky ze všech způsobů vyrovnávání se s uvězněním ve stáji to nejmenší zlo. Kůň, který má neustále k dispozici píci, to pravděpodobně dělat nebude, takže jde možná jen o to, že má nesprávný poměr zrní a píce - a tím, že žere podestýlku se jej snaží vyrovnat. Tato zvláštnost nejen u dlouhodobě ustájených koní. I koně trávící čas na bujných pastvinách mohou přijít domů a pustit se do podestýlky. Píce je zdaleka nejdůležitější složkou zdravé koňské výživy a je nezbytná pro správnou funkci střev. Pokud kůň žere podestýlku, může to být varovné znamení říkající, že potřebuje ve stravě více vlákniny. To ovšem nemusí znamenat, že kůň přibude na váze.
ŘEŠENÍ
Vláknina ve formě slámové vázanky (ne té ošetřené, používané pro podestýlky), slámy, sena zbarveného semen a dokonce i větviček stromů (pozor na ty jedovaté) pomůže uspokojit žvýkací reflex a zajistí koni duševní pohodu, aniž by přitom přibýval na váze. Koně na bujných zelených pastvinách by měli dostávat hrubou potravu s vysokým obsahem vlákniny, ale nízkým obsahem živin, protože poměr vody a vlákniny v trávě se v průběhu roku mění a málokterý kůň má na louce k dispozici také labižnický výběr stromů, na kterých by si mohl pochutnávat , aby svůj příjem vlákniny zvýšil.
(Terez...)
